Jak velká elektrická síla by působila mezi dvěma měděnými plíšky s hmotností jednoho gramu ležící ve vzdálenost deseti metrů od sebe, kdyby každá z nich měla o jedno procento více elektronů než protonů?
Označme si hmotnost každého plíšku m...m=1 g=1.10-3
kg
vzdálenost plíšků l... l=10 m
počet atomů v plíšku... N
látkové množství v jednom plíšku... n
molární hmotnost mědi... Mm=0,0635 kg.mol-1
Avogadrova konstanta (aneb počet částic v jednom molu látky)... NA=6,022.1023 mol-1
A můžeme začít počítat. Napřed zjistíme počet atomů mědi v každém plíšku. Platí m=Mmn. Z toho je n=m/Mm=1.10-3/0,0635 mol=0,0157 mol. V jednom plíšku je tedy N=n.NA=0,0157.6,022.1023=9,45.1021 atomů.
V každém atomu mědi je 29 protonů a 29 elektronů. To znamená,
že kladný náboj v každém atomu je Qa=29.1,602.10-19
C=46,458.10-19 C, stejně tak záporný náboj.
Celkový kladný náboj v jednom plíšku je Qc=Qa.N=46,458.10-19.9,45.1021 C=4400 C,
stejně tak záporný náboj.
Kdyby se počet elektronů a protonů lišil o 1%, tak nezkompenzovaný náboj Qn,
díky němuž by mezi plíšky působila elektrická síla, by činil 1% z Qc,
čili Qn=0,01.Qc=0,01.4400 C=440 C.
Odpudivá síla mezi plíšky je
Silou této velikosti by byla k Zemi přitahována olověná krychle o délce hrany přibližně 540 metrů, tj. těleso nesrovnatelně větší ( a také nesrovnatelně těžší) než největší egyptské pyramidy.
Je zřejmé, že celkový náboj v makroskopických tělesech je vždy nulový, protože jinak by tělesa nedržela pohromadě vlivem elektrických odpudivých sil.