Vysvětlení:

a) Pták si klidně sedí na vedení, jako by se nechumelilo. Proč taky ne. Sedí-li pták oběma nožičkama na jednom drátě, vytváří svým tělem paralelní větev k drátu (obr. 1).

OBR.
obr. 1: Pták na vodiči vysokého napětí.

Označme odpor vodiče R₁ a odpor ptáka R₂. Pak je poměr proudů protékajících vodičem a ptákem  .Jelikož odpor ptáka je zcela nesrovnatelně větší než  odpor vodiče, prochází ptákem tak zanedbatelný proud, že mu nemůže ublížit.

Pokud ovšem pták udělá neopatrný pohyb a dotkne se křídlem jiného vodiče nebo uzemněné konstrukce sloupu, má smůlu a uhoří (případ b)). V takovém případě je totiž mezi jeho nožičkama a křídlem sdružené ¤ (resp. fázové ¤) napětí a jeho tělem protéká proud , kde U je družené (resp. fázové) napětí a R odpor těla ptáka. Tento proud je i u vedení nízkého napětí v řádu ampérů a ptáka spolehlivě usmrtí.

Mnohem více ptáků takto umírá na sloupech než na volném vedení (tam jsou vodiče od sebe dost daleko). V poslední době se proto sloupy opatřují krycí mříží ¤, aby k těmto událostem nedocházelo.

Verze pro tisk