 |
|
Svítíme: Úvod Samostatný a nesamostatný výboj v plynu Jiskrový výboj Obloukový výboj Doutnavý výboj Zářivka Koróna Katodové a kanálové záření Svítivá dioda (LED) Žárovka
|
|
Žárovka je zařízení, které ke svícení využívá tepelných účinků elektrického proudu.
Prochází-li proud vodičem, vodič se zahřívá, protože má nějaký elektrický odpor. Zahřátá tělesa svítí, přičemž barva vyzařovaného světla závisí na teplotě tělesa. Nejnižší teplotu mají tělesa zářící červeně, kolem 600ºC.
Žárovka se skládá ze skleněné baňky, objímky a wolframového vlákna, které je slabší než lidský vlas a dlouhé asi tři čtvrtiny metru. Je namotáno v miniaturních spirálkách. Toto vlákno má odpor řádově sto ohmů a když jím prochází proud, rozžhaví se na teplotu kolem 2500ºC. Neshoří díky tomu, že v baňce není přítomen kyslík, který je k hoření třeba. Místo toho tu jsou přítomny vzácné plyny.
Žárovka je ovšem značně nehospodárná. Na světlo se přemění tak 4% elektrické energie, zbylých 96% se změní na teplo. Světlo žárovky je podobné dennímu světlu a tak příliš nenamáhá zrak.
Spoustu zajímavostí o životnosti, různých druzích žárovek a dalších zdrojů světla si přečtěte zde ¤. Trošku lehčí formou máte podán princip žárovky zde ¤. Trocha teorie kolem žárovky zde ¤. Chcete-li vidět, kolik druhů žárovek nebo zářivek se dnes prodává, můžete navštívit tyto stránky ¤.
Žárovku vynalezl v roce 1879 Thomas Alva Edison. Přečtěte si jeho životopis ¤.
Spočítejte si úlohu zde ¤.
Další (velká) kapitola: Zesilovač ¤