Elektromagnetická indukce: Jev elmag. indukce     Magn. indukční tok     Faradayův zákon elmag. indukce     Indukovaný proud     Vířivé proudy     Vlastní indukce     Indukčnost     Zhášecí obvody     Rekuperační dioda     Energie el. a mag. pole


Faradayův zákon elektromagnetické indukce

V roce 1831 Michael Faraday ¤ objevil na základě svých pokusů vztah pro velikost napětí Ui indukovaného na jednom závitu:

,

kde DF je změna magnetického indukčního toku ¤ za čas Dt.

Je-li závitů N, platí 

Platí tedy (ve shodě s experimenty ¤):

Je třeba ještě vysvětlit znaménko mínus ve Faradayově zákoně. 

Indukovaný proud

Indukuje-li se na cívce elektromotorické napětí a cívka je součástí uzavřeného obvodu, protéká tímto obvodem indukovaný proud Ii o velikosti

,

kde Ui je indukované napětí a R elektrický odpor obvodu. Směr tohoto proudu je právě vyjádřen znaménkem minus ve Faradayově zákoně (formuluje se také jako samostatný Lenzův zákon): Indukovaný proud má takový směr, že svými magnetickými účinky působí proti změně, která ho vyvolala.

K vysvětlení použijme následující pokus. Cívka s jádrem tvoří elektromagnet. Na závěsu je zavěšen hliníkový kroužek, kterým prochází jádro. Kroužek se může volně kývat (obr. 1). Na průběh pokusu se podívejte na video ¤ (formát *.rm 327 kB, formát *.avi ¤ 1890 kB).

indukce6.jpg (80981 bytes)
obr. 1: Pokus na zjištění směru indukovaného proudu (pro zvětšení klikněte na obrázek)

Když uzavřeme obvod, v kroužku se indukuje proud a odpuzuje se od cívky. Když obvod přerušíme, kroužek se k cívce přitahuje.

Vysvětlení: Když uzavřeme obvod, kolem cívky se vytvoří magnetické pole, jehož magn. indukce má směr osy jádra cívky. V kroužku se tedy indukuje takový proud, aby magnetická indukce magnetického pole jím vytvořeného měla opačný směr než magnetická indukce magnetického pole cívky (obr. 2).


obr. 2: Indukovaný proud v kroužku svými účinky působí proti změně, která ho vyvolává, tj. proti nárůstu magnetické indukce magnetického pole cívky. Magnetická indukce magnetického pole vytvořeného proudem v kroužku má tedy opačný směr než magnetická indukce magnetického pole cívky a tak ho zeslabuje, proud v kroužku má tedy opačný směr než proud v cívce (viz. magn. pole okolo závitu ¤) a kroužek se odpuzuje od cívky (viz silové působení mezi vodiči s proudem ¤).

Když rozpojíme obvod, magnetické pole v okolí cívky zaniká. V kroužku se tedy indukuje takový proud, aby magnetická indukce magnetického pole jím vytvořeného měla stejný směr jako magnetická indukce magnetického pole cívky a tak ho zesilovala (obr. 3).


obr. 3: Indukovaný proud v kroužku svými účinky působí proti změně, která ho vyvolává, tj. proti poklesu magnetické indukce magnetického pole cívky. Magnetická indukce magnetického pole vytvořeného proudem v kroužku má tedy stejný směr jako magnetická indukce magnetického pole cívky a tak ho posiluje, proud v kroužku má tedy stejný směr než proud v cívce (viz. magn. pole okolo závitu ¤) a kroužek se přitahuje k cívce (viz silové působení mezi vodiči s proudem ¤).

Výraznějšího výsledku dosáhneme, když postavíme cívku na stůl, dáme do ní jádro a na něj volně navlékneme kroužek. Potom cívku na okamžik připojíme ke zdroji síťového napětí 230 V. Na pokus se podívejte na video ¤ (formát *.rm 216 kB, formát *.avi ¤ 1281 kB) a ještě na jedno video ¤ (formát *.rm 90 kB, formát *.avi ¤ 642 kB) - z toho můžete určit výšku, do jaké kroužek vystoupá.

Elektrické napětí se neindukuje jen na cívkách a závitech, ale i na obyčejných vodičích nebo i ve vodičích plošných v podobě vířivých proudů, o kterých bude řeč v další kapitole ¤.


Další kapitola: Vířivé proudy ¤

Verze pro tisk