Zápisy do sešitu: El. náboj a síla       Elektrické pole        Práce v el. poli          Rozložení náboje na vodiči         Vodič v el. poli          Izolant v el. poli        Kapacita, kondenzátor        El. proud             Vodiče, polovodiče, nevodiče       Prakt. práce: měření VA char. rezistoru           Ohmův zákon        Rezistor, reostat, potenciometr        Spojování rezistorů        Ohmův zákon pro celý obvod        Kirchhoffovy zákony      Vlastní polovodič        Termistor      Fotorezistor        Dioda - pokusy      Příměsový polovodič      Princip diody       Usměrňování diodou       Graetzovo zapojení      Praktické ovládání generátoru a osciloskopu     Náhr. schéma diody     Kondenzátor ve střídavém obvodu     Kapacita diody     VA char. diody a Zenerovy diody     Zdvojovač napětí     Televize a osciloskop     Urychlování elektronů     Vychylovací destičky     Stacionární magnetické pole     Magnetická síla (zač. a pokr.)     Magn. poli přímého vodiče      Mag. pole závitu a cívky     Nabitá částice v mag. poli     Shrnutí televize a osciloskopu     Síla působící mezi dvěma vodiči     Stejnosměrný elektromotor     Magnetické vlastnosti materiálů     Elektromagnet     El. zvonek     Elmag. relé     Druhy elektromotorů     Elmag. indukce - vznik ind. napětí     Faradayův zák. elmag. ind.    Magn. ind. tok     Ind. proud     Vířivé proudy     Vl. indukce     Zhášecí obvody cívek     Rekuperační dioda     Energie el. a mag. pole     El. proud v plynech     Jiskrový výboj     Obloukový výboj     Doutnavý výboj     Koróna, katodové a kanálové záření     LED     Žárovka      Bipolární tranzistor     Unipolární tranzistor     Operační zesilovač     Práce a výkon     Ef. hodnota proudu     Regulace výkonu     Tyristor     Přenos rádiového signálu     Amplitudová modulace     Frekvenční modulace     Sériový RLC obvod     Fázorový diagram     Elmag. oscilátor     Výkon v RLC obvodu     Amplitudová demodulace (krystalka)     Frekvenční demodulace     Rádiový přijímač     Stereofonní vysílání     Televize     El. proud v kapalinách


Zápisy do sešitu - 6. pokračování

Předchozí zápisy


24. hodina - pondělí 8.12. 2003

Praktické práce - měření  VA charakteristiky diody a Zenerovy diody

Zapojení:
(Zemnící zdířka osciloskopu je černá, zdířky X a Y jsou červené). Měříme v XY režimu. Změříme charakteristiku obyčejné diody a Zenerovy diody. Z osciloskopu odečteme hodnotu napětí, při které začíná procházet proud v propustném (u Zenerovy diody i v závěrném) směru.

Naměřené charakteristiky:

Obyčejná dioda Zenerova dioda

25. hodina - pondělí 15.12. 2003

Test na Ohmův zákon a Kirchhoffovy zákony - zadání a řešení zde.

Zdvojovač napětí

Sepneme-li spínač, začne se v první záporné půlperiodě nabíjet přes diodu D1 kondenzátor C1 a nabije se na amplitudu napětí zdroje.


obr. 1

Následuje kladná půlperioda napětí. Dioda D1 je v závěrném směru, napětí zdroje  a napětí na kondenzátoru C1 jsou vůči kondenzátoru C2 v sérii. Kondenzátor C2 se tedy nabije na napětí na kondenzátoru C1 (což je amplituda napětí zdroje) plus amplituda napětí zdroje, tedy na dvojnásobek amplitudy zdroje.


obr. 3

Na kondenzátoru C2 je tedy napětí UC2 = 2U0 vstup. Zde odebíráme výstupní napětí.

Kaskádní řazení:

V praxi se řadí několik zdvojovačů za sebou, podle toho, jaké chceme získat napětí.
Př. násobič napětí třemi (rozkreslení jeho postupného nabíjení zde):

Násobiče se využívají k získání vysokého urychlovacího napětí v televizních obrazovkách (asi 10 kV).


26. hodina - čtvrtek 18.12. 2003

Televize a osciloskop

Základní princip televizní a osciloskopové obrazovky je stejný. 


Televize má vychylovací cívky, osciloskop vychylovací destičky.

Obraz na obrazovce vytvářejí dopadající elektrony. Ty jsou vytvářeny ve Wehneltově válci (neboli Wehneltova trubice), svazek elektronů je pak v elektrickém poli vhodného tvaru zaostřen a v dalším elektrickém poli jsou elektrony urychlovány a vlétají mezi vychylovací cívky (destičky), kde mění svůj směr a dopadají na obrazovku, kde příslušný bod na chvilku zazáří.

Podrobněji:

Urychlování elektronů

Elektron se nachází v elektrickém poli, kde na něj působí síla. Je přitahován ke kladné destičce a v prostoru mezi destičkami se pohybuje rovnoměrně rychleným pohybem (pole je homogenní, tudíž síla je konstantní). Mezi destičkami je napětí kolem 10 kV, které se vyrábí pomocí násobiče napětí.

Příklad: Na jakou rychlost je urychlen elektron mezi destičkami vzdálenými od sebe 10 cm, mezi nimiž je napětí 10 kV, jestliže byl na začátku v klidu?

Řešení: Použijeme zákon zachování energie. Elektron má na začátku nulovou rychlost (a tedy kinetickou energii) a nějakou elektrickou potenciální energii Ep = eU (e je náboj elektronu, U napětí mezi deskami). Naopak na konci má nulovou elektrickou potenciální energii a nějakou kinetickou energii Ek = mv2/2 (m je hmotnost elektronu a v jeho konečná rychlost). Protože celková energie se zachovává, je Ep = Ek.


Po dosazení .
Rychlost nezávisí na dráze, pouze na napětí!

Vychylovací destičky

Elektron prolétává elektrickým polem mezi destičkami - směr jeho rychlosti je kolmý na intenzitu el. pole. V prostoru mezi destičkami je přitahován ke kladné destičce a  jeho dráha je zakřivována. Po opuštění elektrického pole se opět pohybuje přímočaře. Na destičky se přivádí signál, který vstupuje do osciloskopu (napětí, jehož průběh chceme zobrazit).

Použití jen u osciloskopu. Jedny destičky vychylují elektron ve  vertikálním směru (nahoru - dolů), druhé ve směru horizontálním (do stran). Úhel, o který mohou destičky vychýlit elektron, je poměrně malý. Proto je obrazovka osciloskopu malá a dlouhá.

DOMÁCÍ ÚKOL: O kolik se "zvedne" elektron prolétajícího rychlostí 1.107 ms-1 mezi vychylovacími destičkami , které jsou 10 cm dlouhé? Mezi destičkami je el. pole o intenzitě 1.103 Vm-1.

Řešení (konečný výsledek) je zde


27. hodina - pondělí 5.1. 2004

Vychylovací cívky

Využití interakce mezi elektrickým proudem a magnetickým polem - napřed něco znát o magn. poli.

Stacionární magnetické pole

Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole - oblast, v němž působí na ostatní předměty síla - znázorňuje se magnetickými siločarami (uzavřené křivky - na rozdíl od siločar elektrického pole - začínající na severním pólu magnetu a končící na jižním pólu magnetu!). Každý magnet má dva póly, které se nazývají severní pól (označení N - north, barevně označován červeně) a jižní pól (označení S - south, barevně označován modře). Nebyl pozorován magnetický monopól!


Magnetické pole tyčového magnetu


Magnetické pole podkovovitého magnetu - homogenní magnetické pole

Demonstrace magn. pole - železnými pilinami (pokus) nebo magnetkou (malý tyčový magnet). Magnetické siločáry mají takový směr, že tečna v každém jejich bodě ukáže směr síly, která v daném místě působí na severní pól magnetky - viz tento aplet.

Země má rovněž magnetické vlastnosti. Chová se jako tyčový magnet, jehož severní pól je v blízkosti jižního zemského pólu a jižní pól je v blízkosti severního zemského pólu. Magnetické siločáry tedy jsou tedy šikmo k povrchu Země - zkuste zjistit podrobnosti.

Zkuste si ověřit magn. vlastnosti věcí - zkuste např. pohybovat busolou podél železného rámu dveří a pozorujte, jak se chová. Zamyslet se nad tím.

DOMÁCÍ ÚKOL: Mějme tyčový magnet s neoznačenými póly a kus železa vypadající stejně jako magnet. Jak je od sebe rozlišíte (bez pomoci dalších pomůcek)? Odpověď je pak zde.

Magnetická síla

Magnetické pole a vodič s proudem na sebe navzájem působí magnetickou silou - Laplaceova (Lorentzova) síla.

Mějme vodič zavěšený na závěsu v magnetickém poli. Začne-li vodičem procházet proud, vodič se vychýlí (pokus)


28. hodina - čtvrtek 8.1. 2004

Test - zadání viz zde.


29. hodina - pondělí 12.1. 2004

Zkoušení  - úlohy

Úloha 1: Ke zdroji o elmot. napětí 15 V a vnitřním odporu 5 W je připojen rezistor o odporu 10 W. Ke svorkám zdroje napětí je paralelně připojen kondenzátor s kapacitou 1 mF(obr.). Určete náboj na kondenzátoru. 
(Výsledek: 10 mC)

Úloha 2: Na kolik stejných částí je třeba rozdělit drátěný vodič o odporu 49 W, abychom při paralelním zapojení těchto částí dostali výsledný odpor 1 W?
(Výsledek: 7)

Úloha 3: Jestliže k baterii s elektromot. napětím 4,5 V připojíme rezistor o odporu 4 W,prochází obvodem proud 0,9 A. Určete proud při zkratu.
(Výsledek: 4,5 A)

Úloha 4: Jaký odpor má předřadný rezistor, který musíme sériově připojit k voltmetru s vnitřním odporem 10 kW, aby se napěťový rozsah voltmetru zvětšil 30krát?
(Výsledek: 290 kW)

Úloha 5: Voltmetr s rozsahem 100 V má vnitřní odpor 10 kW. Jaké napětí s ním budeme moci měřit, připojíme-li k němu předřadný rezistor s odporem 90 kW.
(Výsledek: 1000 V)

Úloha 6: Mikroampérmetrem s odporem 180 W prochází při největší výchylce proud 100 mA. Jaký je odpor bočníku, který musíme k ampérmetru paralelně připojit, abychom mohli měřit proud 1 mA?
(Výsledek: 20 W)


Další pokračování zápisů do sešitu

Verze pro tisk